Říká se jim „sluníčka kvality“ a používají se v evropském systému značení kvality potravin. Jsou k vidění nejen na potravinářských výrobcích z EU, ale také z České republiky. Zkrátka a dobře označují dobře zpracovaný výrobek vysoké kvality.

Získat souhlas k jejich používání trvá průměrně 2-3 roky a celý proces není jednoduchý. Naopak je velice náročný na předložení a obhájení celé řady podpůrných dokumentů. V každém případě dává výrobci potraviny konkurenční výhodu. Na druhé straně spotřebitel má garanci, že produkt se značkou prošel procesem, který potvrzuje jeho jedinečnost, a konzumenta tak potěší nejen chuťově. Do skupiny Kvalitní evropský výrobek patří sluníčka s označeními Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita. 

Výhody sluníček

Všechny tři značky výrobek řadí do skupiny Kvalitní evropský výrobek. Usnadňují tak identifikaci produktu. Současně ujišťují spotřebitele o určité úrovni jeho kvality a chuti. Výrobci přináší konkurenční výhodu, podporuje výrobu a odbyt. Výrobce mohou dokonce opravňovat, ale nemusí, k nastavení vyšší cenové hranice.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO)

Jde o název regionu, určitého místa nebo vyjímečně i země. Slovíčko „nebo“ je tady klíčové, k tomu se ale vrátíme později. Používá se k označení zemědělského produktu pocházející z daného místa, mající určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a jehož produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

Zpět ke slovu nebo. Například u parmské šunky by se zdálo, že klíčovým faktorem je výrobní technologie. Tou však vzniká celá řada parmských šunek, tudíž nastupuje hledisko místa výroby. Alespoň část výroby šunky musí probíhat v daném regionu – v tomto případě v Parmské provincii, v blízkosti italského města Parma. V České republice nesou tato označení následující produkty.

České pivo, Chodské pivo, Karlovarské oplatky, Budějovické pivo, Březnický ležák, Znojemské pivo, Brněnské pivo/Starobrněnské pivo, Budějovický měšťanský var, Českobudějovické pivo, Hořické trubičky, Jihočeská Niva, Jihočeská Zlatá Niva, Lomnické suchary, Karlovarský suchar, Olomoucké tvarůžky, Pardubický perník, Chelčicko-Lhenické ovoce, Třeboňský kapr, Štramberské uši, Černá Hora, Český modrý mák, Mariánskolázeňské oplatky, Valašský frgál, Karlovarské trojhránky

O zapsání na seznam CHZO usiluje v současné době i Český slad. Na příkladu Českého piva si můžeme ukázat, že toto označení je pro milovníky zlatavého moku garancí, že pivovar vyrábí pivo z kvalitních českých surovin, dodržuje veškeré principy výroby typické pro České pivo, stejně jako správnou péči a zachovává tak jeho unikátnost.