O životě piva

Generace minipivovarů. Kdo boduje aneb tipy, kam v Česku vyrazit na jedno točené

Sabina Konvičková 

O příchodu minipivovarnictví na český trh jsme si něco málo pověděli v minulém článku. Přineslo s sebou novou kulturu a u Čechů roste na popularitě. Dle průzkumu agentury Ipsos v minulých letech šla drtivá většina Čechů trendu naproti – na 80 % konzumentů bylo ochutnávce regionálního piva otevřeno, téměř 15 % ji dokonce vyhledávalo. A obliba stále roste. Plošně tak nelze říci, že Češi jsou zarytými štamgasty, kteří sáhnou jedině po točeném prazdroji. I takoví ale jsou. U nás minipivovarnictví zastřešuje Českomoravský svaz minipivovarů, který slouží nejen jako nadřazená organizace, ale také jakýsi poradce, informátor či vzdělávací orgán vychovávající novou generaci sládků. 

Českomoravský svaz minipivovarů

Svaz začal v tuzemsku působit 16. dubna 2011. K jeho založení svými hlasy tehdy přispělo 32 restauračních pivovarů a prezidentem byl zvolen Jan Šuráň. Prioritou svazu je sdružování pivovarských zařízení napříč Českou republikou, která šíří tradici a dělají českému pivu dobré jméno, jež si bezesporu zaslouží. Na podzim roku 2021 se novým prezidentem svazu stal Michal Voldřich. 

Jednou z mnoha charakteristik minipivovaru je výstav (v pivařské hatmatilce množství vyrobeného piva) do 10 000 hektolitrů ročně. Dle dat Českomoravského svazu minipivovarů jejich počet pozvolna stoupá, ke konci roku 2022 bylo v Česku hlášeno 505 zařízení, konkrétně minipivovarů spolu s restauračními pivovary. Každý týden vznikne v průměru jeden lokální pivovar. 

Minipivovarnictví v ČR

Ovocnáči, kyseláči, tradiční ležáci, pivka svěží či naopak kořeněné chuti – minipivovary zkrátka uspokojí chuťové buňky i těch náročnějších pivařů. Jejich repertoár je rozmanitý. Udělala jsem si takový menší průzkum a připravila pro vás výčet lokálních pivovarů, které jdou mezi českými pivaři na dračku. Nejedná se však o číselný žebříček. Berte to tedy spíše jako snůšku tipů, kde si v různých koutech republiky skočit na jedno točené. 

Matuška

Pod Matuškou si spousta mileniálů vybaví “insta-friendly” lokál na pražské Letné. Stylová pivnice sídlí pár kroků od stanice metra Hradčanská. Pivovar Matuška má přitom původ v obci Broumy, nedaleko malebného Křivoklátska. Vůbec první várku piva zde ukuchtili otec pivovaru Martin Matuška spolu se sládky na Velikonoční pondělí v roce 2009. Dnes nabídka praská ve švech. Není nouze o pšeničnou klasiku, desítku, dvanáctku nebo IPU. Nejen mezi pražskou smetánkou jde na odbyt především California 12°, American Pale Ale. Matuška nepoužívá žádná umělá sladidla ani chmelový extrakt. Všechna piva tak mají výjimečně svěží chuť. 

Clock

Coby půllitrem od zámku Potštejn dohodil, leží dobový pivovar z počátku dvacátého století. Přesně sto let po jeho založení, tedy v roce 2014, v nově rekonstruovaném pivovaru uvařili svou první pivní várku. Parta domovarníků zchátralou budovu koupila v roce 2012 a nedlouho na to se po světě roznesla zpráva o novopečeném pivovaru Clock. A že se kluci moderny nebojí. Kromě klasiky v podání Clock 12 American Pale Ale mají v rukávu i pivo s chutí banánů či voňavého hřebíčku. 

PAROHÁČ

Přes hory, přes doly, a rovnou do pivovaru PAROHÁČ! Jeho sídlem je hotel Luční bouda v krkonošských horách v nadmořské výšce 1410 metrů, což z něj dělá nejvýše položený minipivovar ve střední Evropě. V nabídce má klasický ležák, tmavý i pšeničný speciál, ale také oblíbené pivo britského typu Indian Pale Ale. Pivnici dominují měděné varny zdobené dobovou freskou z roku 1940. Zajímavostí je, že k vaření piva sládci používají vodu z nedalekého pramene Bílého Labe. 

Chomout

Poblíž dechberoucích luk a lesů Litovelského Pomoraví stojí řemeslný pivovar Chomout. Jméno je inspirováno samotnou obcí Chomoutov v Olomouci. Místo činu najdete v prostorách hanáckého statku, jemuž panuje černé minimalistické logo poněkud roztěkaně působícího koně. A podobně roztěkané bývají i chutě lokálního piva – sládci totiž každou možnost experimentovat vítají s nadšením. Nabídka se pyšní neotřelými ležáky, svrchňáky nebo exotickými ovocňáky. První várka zde přišla na svět v roce 2014. 

Nachmelená opice

“Člověk je z opice a po pivu je nachmelený… proto Nachmelená Opice.” V názvu měli pivovarníci z moravského Krnova jasno. Pivovar Nachmelená Opice sídlí v areálu bývalé textilní společnosti v centru Krnova. Roku 2015 jej založily rodiny Valentů a Kuřeců. Jedni měli místo, druzí znalosti a zkušenosti – a bylo vymalováno. Pivovar se pyšní hlavně svrchně kvašenými pivy, ani o spodňáky ale v nabídce nouze není. Nachmelenou Opici na čepu najdete po celém Česku i Slovensku. 

Únětický pivovar

Nedaleko hlavního města je situována obec Únětice. Zdejší pivovarnická kultura má kořeny již v 18. století, konkrétně v roce 1710, kdy se v útrobách Únětického pivovaru začalo vařit první pivo. Prosperitu podniku narušila druhá světová válka. Pivo únětické kultury z prachu opět povstalo v roce 2010. Dnes si tento lahodný nápoj s načechranou bílou pěnou můžeme vychutnat mimo jiné v několika podnicích v srdci pražské metropole. 

Raven

Plzni vévodí tradiční a mnohými oblíbený prazdroj. Skutečnost, že v jeho stínu rostou pivní benjamínci, je ale třeba hlásat v širší společnosti. Jedním takovým je řemeslný pivovar Raven. Garážovka, která téměř přes noc vyrostla v obrovský hit a po půl roce se objevila na špičce žebříčku magazínu Forbes. Vznik piva střeženého mohutným havranem inicioval Filip Miller v roce 2015. Věděli jste, že pod záštitou značky Raven se zrodil první český kyseláč, který odstartoval celorepublikový trend?

Šumavský pivovar

V zimě mrazivá, v létě až neuvěřitelně zelená šumavská krajina skýtá mimo přírodních krás i pramen zlatavého moku. V srdci města Vimperku najdeme Šumavský pivovar. Vyrostl pod rukama manželů Hojdarových v roce 2010, opečovává ale letitou tradici vaření piva původem z 13. století. Mimo ležáky má v rukávu nejrůznější speciály, piva bavorského typu, typu Stout či American Pale Ale. 

Ogar

Co takhle pivko s výhledem na Ondřejník, jeden z vrcholů moravských Beskyd? Nejen tuto podívanou nabízí řemeslný pivovar Ogar v Kunčicích pod Ondřejníkem. Lahodný mok s valašským řízem přišel na svět v roce 2016, rok nato už měl i vlastní hospůdku. Favoritem je patnáctistupňový Medový speciál. Jeho nasládlou chuť nemá na svědomí nikdo jiný než obyvatelky místních včelínů. 

Libertas

Pivovar Libertas zakotvil ve středočeských Úvalech. Heslo podniku, který vaří pivo od roku 2019, je, že “nikde nechutná pivo tak dobře jako v pivovaru”. Rozličnou nabídku zlatého moku doplňuje moderně zařízená budova pivovaru a pro ty, co chtějí taky něco na doma, je pivko natočeno do slušivých skleněných lahví. Pivní nadšenci se mohou těšit na spodně i svrchně kvašená piva doplněná o sezónní speciály. 

Už máte slinu, viďte?! Míst, kde čepují dobré pivo, je v Česku požehnaně. A pakliže pohostí i něčím k zakousnutí, to je pak láska na první pohled. Povězte, kam vaše kroky povedou?

Českomoravský svaz minipivovarů
“Češi berou útokem malé pivovary,” Asociace malých a středních podniků

30/11/2023

Mohlo by vás zajímat

O životě piva

Belgie a pivo. Čím se kolébka trendu beer pairing dostala na seznam UNESCO

Belgičané ve středověku pili až litr a půl piva denně. Vodě moc neholdovali, její kvalita v té době byla dosti pochybná. První varny tam vyrostly okolo 3. století našeho letopočtu. Provozu dominovaly ženy. Jejich specialitou bylo pivo ovoněné snůškou nejrůznějšího koření, nechyběl kmín, rozmarýn, šalvěj nebo bobule jalovce. S kvasinkami to tehdy ještě moc neuměli, […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Pivo pijí z panáku nebo z boty. Jaké tradice pivaři ve světě dodržují?

Dění za hranicemi normálu je terno. Ať už jde o cokoliv. Věci, které nezapadají do všednosti našich dnů a naopak v nás v mžiku dokážou vyvolat pocit, že je něco jinak, jsou jakousi vzpruhou jinak stereotypního bytí. Bizár je zkrátka vítaný společník. Společník, kterého k životu potřebujeme, leč si to často nechceme připustit.  A já […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Piva z ječného sladu mají konkurenci. Vyzkoušeli byste ležák z čiroku, rýže či kukuřice?

Prim ve výrobě (nejen) českého piva bere ječný slad, tedy slad ze zrn ječmene. Jeho čistý původ a jen ta nejvytříbenější charakteristika bývají posuzovány odborníky za slovo vzatými; žádný ječmen-chcípálek nemá šanci sítem projít. České pivo je národní poklad. A tak se s ním také nakládá; od píky až po výsledný produkt. V článku o […]

Sabina Konvičková 

Zanechat komentář