O životě piva

Česká kultura? Pivo. Jedno na trávení a ťuknout si “na zdraví!” 

Sabina Konvičková 

Titulek článku z dílny Prague Morning Čechy označil coby nejžíznivější národ vůbec. Prague Morning jsou největší česká média publikovaná v angličtině, zmiňovaný článek vyšel na veřejnost před dvěma lety v dubnu. 

Platforma Českého rozhlasu Radio Prague International, která vysílá české zprávy v zahraničí, samozřejmě v angličtině, po světě šíří i dva tradiční pivní citáty; “pivo dělá hezká těla” (beer makes beautiful bodies) a “kde se pivo vaří, tam se dobře daří” (where beer is brewed, they have it good). 

Americká společnost Expensivity operující v oblasti finančnictví pravidelně vydává jakýsi pivařský report, zvaný World Beer Index, který posuzuje cenovou relaci a objem konzumace zlatavého moku po celém světě. Za rok 2021 se Češi umístili na první příčce v objemu vypitého piva – 468 půllitrů na osobu. 

Přidává se i americká televizní společnost Czech American TV. Mýtus o prvenství Německa v rámci objemu vypitého piva ročně posouvá do pozadí a místo toho oslavuje českou pivní kulturu. CATVusa je jedinou platformou svého druhu vysílající pořady o České republice v anglickém jazyce. 

I vzdělávací web společnosti National Geographic nám v říjnu minulého roku věnoval pozornost. Jejich průzkum vyčíslil průměrnou roční spotřebu piva v Česku na 184 litrů, to dělá 368 vychlazených půllitrů na hlavu – čili pivo denně. 

Uděláme si zastávku u prestižních The New York Times. V srpnu minulého roku vydal americký deník v cestovatelské rubrice článek “36 Hours in Prague: Things to Do and See” (36 hodin v Praze: Co podniknout a vidět), kde mimo snůšku top lokalit v centru hlavního města vyzývá i ke zkoušce tradičního českého ležáku. 

Tipy, kam se podívat, dal čtenářům i britský deník The Guardian; a Česko samozřejmě neopomněl. V článku z loňského roku upoutal titulkem “A local’s guide to Brno, Czech Republic: ‘How do you like your pilsner poured?’” (Průvodce Brnem, Česká republika: Jak si dáváte svou plzničku?). 

Pivo; národní symbol Čechů

Pivo má v české kultuře své speciální místo. Ostatně se na tom shodují renomovaná média z celého světa, což svědčí o ryzí pravosti tohoto tvrzení. Skutečnost, že tak malá zemička (rozlohou se podobá například Jižní Karolíně, jednomu z těch menších států USA) si obhajuje titul největších světových pijáků, je stejně k neuvěření. Člověk by na samotném vrcholu viděl spíše Irsko nebo Německo. Vždyť na Oktoberfest se každoročně sjíždějí pivaři z celého světa. Na St Patrick’s Day Irové vypijí až nekřesťanské množství piva. Češi ale pijí tak nějak pravidelně, po celý rok, a v tom bude zakopaný pes. 

Na mapce výše můžete vidět průměrnou spotřebu piva ve světě. Čísla určují průměrný počet vypitých půllitrů na osobu během roku 2021.

První pivo se u nás uvařilo v roce 933. Receptura prošla staletími vývoje, ale především pečlivého ochutnávání. Jen proto se vlastně můžeme pyšnit pivem, které je tak chutné, že mu odolá jen málokdo. National Geographic se vyjádřil jasně; “Czech beer is just so damn drinkable” (české pivo je prostě sakra dobré). 

Na zdraví!

Dvě slova, více než tisíc! Jakmile se na stole objeví první várka čerstvě čepovaných půllitrů, postup je jasný; pozvednout číše, hlasitě, s vervou a radostí pronést “na zdraví!” a ťuknout si – nejlépe všichni najednou. Ti stateční na to jdou postupně, pěkně každý s každým. Proč stateční? Někdy je fuška neťuknout si do kříže – pozor na to! To znamená smůlu. No, a to nejlepší nakonec. S chutí se do toho pustit! 

Co jiného ke guláši se šesti? 

Česká kuchyně je ve světě dost možná ještě profláklejší než pivo samotné. Oproti jiným je bohatá na tučná masa, přílohy, kynuté těsto nasladko (české koláče, ach!) i naslano; naopak se v ní neobjevuje toliko čerstvé zeleniny či ovoce. Česká kuchyně je poměrně těžko stravitelná. To bychom ale nebyli Češi, abychom si neuměli pomoci – po každém chodu tam šoupneme jedno na trávení! 

Ať už Češi hodují doma, nebo v restauraci, jedno vychlazené po jídle je zásada. Obzvlášť po guláši se šesti, vepřu knedlu zelu, řízku s bramborem, šťavnatých výpečcích se špenátem nebo královské svíčkové (více už jmenovat nebudu, sliny pak neudrží na uzdě nikdo z nás) – co jiného si dát než pivo? V hospodě, jakmile si strávník odfrkne a povolí kalhoty, na stůl dorazí orosený půllitr s perfektně načechranou pěnou. Doma, opět po odfrknutí a tentokrát povytažení tepláků, každý u stolu nafasuje skleničku se šnytem piva na trávení. Po nějaké době následuje káva a odpolední bábovka poprášená moučkovým cukrem, ale to už je jiná pohádka (ovšem ne méně chutná). 

Jedině ze sedmého schodu

“Jak to vypadá na sedmým schodu?” Kdo z vlastenců by neznal slavnou hlášku ze snímku Vesničko má středisková, kterou nepronesl nikdo jiný než nejstarší z pokrevní linie herců Hrušínských, Rudolf. Do chviličky se jeho kolega Marián Labuda starší na scéně objevil se dvěma lahváči. Dle slov Zdeňka Svěráka, který napsal scénář filmu, je nejlépe vychlazené pivo právě ze sedmého schodu. V překladu do slovníku smrtelníků se ideální teplota piva odhaduje na 7 až 10 stupňů. 

Top výběru šéfuje Plzeň 

Nejen česká společnost dnes sestává jak ze zastánců klasiky, tak fanoušků moderní vlny – dvou táborů, dvou stran barikády. Přestože fenomén minipivovarnictví si u nás krůček po krůčku buduje velmi silnou základnu, Česko stále definuje stará dobrá klasika; ono je to vlastně i to, v čem jsme mistry – tradiční ležák. Dle průzkumu Radio Prague International mezi Čechy figurují větší pivovary; jmenovitě Plzeň, Radegast, Budvar, Kozel a v neposlední řadě smíchovský Staropramen. Menší regionální značky jsou až za nimi. 

Budweiser nebrat!

Budějovický Budvar je jedním z pilířů pivovarnictví v Čechách. Pivo vaří už od roku 1895. O dvacet let dříve se do povědomí veřejnosti ovšem dostává Budweiser, nové pivo mají na svědomí Američané. Téměř totožný název (tehdy ještě neexistoval přívlastek “Budějovický”), dvě zcela rozdílné společnosti. V roce 1930 český Budvar získává ochrannou známku pro účely exportu a problém je na světě. 

Nějakou dobu byl Budvar v Americe prodáván pod jménem Crystal. Situace to nebyla ideální a řešení bylo na místě. V roce 1936 bylo jméno společnosti změněno na Budvar-Český akciový pivovar, České Budějovice. Roku 1967 se zrodil Budějovický Budvar. A co z toho vlastně plyne? Neplést si Budvar, ryze českou pochutinu, s americkým Budweiserem! 

Czech Beer and Brewing, Czech American TV (CATVusa)
“36 Hours in Prague: Things to Do and See,” The New York Times
“World Beer Index: The Cost and Consumption of Beer Around the World,” Expensivity
“Beer culture in Czech Republic,” Czech Center Museum Houston
“Culture of Beer in the Czech Lands,” Radio Prague
“Everything you need to know about Czech beer,” National Geographic
“The Unique Beer Culture of the Czech Republic, World’s Thirstiest Country,” Prague Morning

03/02/2024

Mohlo by vás zajímat

O životě piva

Belgie a pivo. Čím se kolébka trendu beer pairing dostala na seznam UNESCO

Belgičané ve středověku pili až litr a půl piva denně. Vodě moc neholdovali, její kvalita v té době byla dosti pochybná. První varny tam vyrostly okolo 3. století našeho letopočtu. Provozu dominovaly ženy. Jejich specialitou bylo pivo ovoněné snůškou nejrůznějšího koření, nechyběl kmín, rozmarýn, šalvěj nebo bobule jalovce. S kvasinkami to tehdy ještě moc neuměli, […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Pivo pijí z panáku nebo z boty. Jaké tradice pivaři ve světě dodržují?

Dění za hranicemi normálu je terno. Ať už jde o cokoliv. Věci, které nezapadají do všednosti našich dnů a naopak v nás v mžiku dokážou vyvolat pocit, že je něco jinak, jsou jakousi vzpruhou jinak stereotypního bytí. Bizár je zkrátka vítaný společník. Společník, kterého k životu potřebujeme, leč si to často nechceme připustit.  A já […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Piva z ječného sladu mají konkurenci. Vyzkoušeli byste ležák z čiroku, rýže či kukuřice?

Prim ve výrobě (nejen) českého piva bere ječný slad, tedy slad ze zrn ječmene. Jeho čistý původ a jen ta nejvytříbenější charakteristika bývají posuzovány odborníky za slovo vzatými; žádný ječmen-chcípálek nemá šanci sítem projít. České pivo je národní poklad. A tak se s ním také nakládá; od píky až po výsledný produkt. V článku o […]

Sabina Konvičková 

Zanechat komentář