Plzničkou nic nezkazíš. Touhle frází je česká pivní kultura prolezlá až do morku kostí. Co si budeme nalhávat, víme to všichni. A co je na ní vlastně tak zajímavého? No, ona tak nějak postavila základy světlému ležáku plzeňského typu, který se všude po světě vaří. Tu slávu si vlastně zaslouží. Navíc je její chuť vyladěná tak, aby chutnala všem – ne úplně všem, ale skoro všem určitě. Je jemná, hořká tak akorát, má říz a její zlatavý kabát zdobí hustá, tak akorát načechraná pěna. Některé svou chutí nadchne, jiné by neměla nijak urazit. Takže ano. Plzničkou opravdu nic nezkazíš. Český prazdroj ale zastupuje jen jeden z pivních stylů. Těch jsou po světě mraky a každý má to své – to, co jej dělá výjimečným a pro své fanoušky nepostradatelným. A co že to vlastně ty pivní styly jsou? To si povíme, milý čtenáři. A bude toho víc. Tak vzhůru do čtení!

Co jsou pivní styly 

Ať už je člověk pivní znalec, prostý pivař nebo laik, co si pivka lokne jen “na trávení” ze sklenice svého společníka, pivní styly jsou pomocníkem pro všechny. Pro lepší pochopení si je můžeme přirovnat třeba k módním stylům. Rozlišují totiž pivo do kategorií. Podobně jako šaty spadají do stylu elegantního, Plzeň patří do pivního stylu světlý ležák. Džíny a tričko jsou symbolem každodenního nošení, piva typu ALE zase jasným příkladem svrchně kvašených piv. To už dává smysl, viďte? I pro muže. A rovnou jsme si krásně ukázali, že i pivo má styl. 

A teď to vezmeme za krapet odbornější konec. Pivní styly třídí piva do několika skupin. Tyto skupiny se liší vlastnostmi jako barva, chuť či stupeň hořkosti, druhem kvašení, obsaženými surovinami, technologiemi a postupem výroby, obsahem alkoholu, původem nebo způsobem konzumace. A těch hledisek je daleko víc. Pokud ale jako konzument slyším pivo typu ALE, ležák, černé pivo nebo kyseláč, přibližně vím, co od jakého čekat. A v tom mají prsty právě pivní styly. Piva všech světových značek mi škatulkují do boxíků, abych si mohla ukázat na to, na co mám právě chuť (nebo aby mi podle chuti poradil výčepní, když netuším, která bije a chci jen s přáteli zajít na jedno). 

Kvašení je rozhodující

Pro lepší představu jsem pro vás uloupila obrázek z jednoho pivního webu. Jednotlivé pivní styly totiž doslova vyrůstají z druhů kvašení – spodní, svrchní, hybridní a spontánní. Z těchto velkých skupin se dále větví na menší a ještě menší. A tak to vlastně celé funguje. Není to nahodilé, nýbrž organizované seskupení. Každý proces kvašení je totiž specifický a proto dává za vznik stejně specifickým druhům piva. 

Jaké druhy piv jsou nejrozšířenější?

BJCP uznává okolo 120 druhů piv. Wow, viďte?! Je to k nevíře, ale těmhle číslům bych i věřila. BJCP, oficiálně Beer Judge Certification Program je mezinárodní sdružení pivních porotců. Na trhu působí už od roku 1985 a mezi přednosti organizace se mimo jiné řadí pečlivě propracovaný seznam pivních stylů. Mrkněte na jejich webovky, kde se můžete jedním z porotců dokonce stát. BJCP posuzuje na 30 hlavních stylů, které se dále větví na menší podkategorie (proto těch 120). Základním kamenem je typ kvašení, na tom se nic nemění.  

Když se nad tím zamyslíte, strávila bych tady mládí, pakliže bych se měla věnovat úplně všem. Vždyť by to ani nikdo nečetl. A tak si říkám, že ideální je sem hodit další obrázek (tentokrát zaměřený více na jednotlivé druhy piv) a samotné styly vzít tak nějak obecněji – ať máte představu, ale zároveň chuť pokračovat ve čtení. Vyjmenujeme a ve zkratce si tedy popíšeme jen ty nejznámější. 

Spodně kvašená piva

Lahodný nápoj, jemuž dá život technika spodního kvašení, je takový ten náš, tradiční. Typickým zástupcem je totiž ležák plzeňského (čti českého) typu. 

Ležák 

• Sladová nátura ležáku se mísí s hořkou dochutí chmelu – tak by se dal jednoduše popsat český ležák. Jsou ale i ležáky vídeňské nebo německé a ty se krapet liší v barvě, ale především v chuti, kde sladová chuť jasně přebíjí tu chmelovou (pivo je tak méně hořké). 

Bock

• Bock má původ v Německu. Jeho barva je spíše hnědá než ležákově zlatá a chuť výrazně sladová. Na konci některé překvapí alkoholový ocas. Ono to ale dává smysl, když obsah alkoholu kolísá mezi 6 a 7 procenty, což je o dvě více, než má většina ležáků. 

Svrchně kvašená piva

Piva svrchně kvašená vynikají aromatickou chutí a také vůní. Některá jsou dokonce cítit po ovoci. Nepostradatelnými zástupci jsou piva typu ALE (počeštěně “ejly”). 

ALE

• American, English nebo India Pale Ale (IPA) – to jsou hlavní hráči. Všechny provází výraznější aroma a intenzivní, často sladší a ovocná chuť. A pak jsou tady belgické ejly. Těm se přezdívá klášterní piva. Paradoxně se pyšní vysokým obsahem alkoholu (až 10 %), dále různorodostí použitých surovin (včetně bylin), pachutí kvasnic a nasládlou, kořeněnou a hlavně ovocnou chutí. Většinou dominují broskve, švestky, ale i čokoláda s vanilkou.  

Pšeničná piva

• V těchto sklenicích se bije svěží chuť ovoce spolu s pšeničným sladem, který chutí připomíná chléb. Pivo je většinou světle žluté a zakalené (kvasinky záměrně nejsou filtrovány). 

Stout

• Stout vyniká tmavou, místy až černou barvou. Typická je kávová chuť mísená s čokoládou a oříšky. Při pití nám může připadat hutnější. 

Porter

• Porter je vlastně předchůdcem Stoutu. Správně si jméno řadíte k portskému vínu – sladkou chutí plodů a trpkostí koření jej opravdu může připomínat. Typické jsou tóny oříšků, čokolády a karamelu. Původ piva sahá do staré Anglie. 

Hybridně kvašená piva

Hybridní neboli smíšené kvašení znamená jen jedno – pivo má to nejlepší z obou, spodního i svrchního. Je tam všechno – chuť sladu, hořkost chmelu, ovoce, svěžest, kyselost a také věci, které člověk neplánuje, ale příroda si to prostě zařídí po svém. Tímto mixem kvašení se rodí i kyseláči. 

Spontánně (divoce) kvašená piva

Produkty smíšeného kvašení jsou například kyseláči, kteří dneska tak frčí. S nimi bodují hlavně minipivovary, jejichž boom provází českou pivní kulturu 21. století. Známý je belgický Lambic. Piva jsou kyselá až octová, po chuti cítíme ovoce. 

Takhle ve zkratce se to dalo, což? Ty nejznámější jsem, myslím si, pokryla a nějaká ta základní charakteristika toho, co vlastně od jednotlivých kousků čekat, by taky byla. Příště aspoň budete vědět, o jaké točené výčepního požádat. Tak Cheers!

“Druhy piv,” Wikipedie
“Encyklopedie pivních stylů – i pití piva může být pestré,” Alkoholium.cz
“Pivní styly,” Pivniklenoty.cz
“Pivní styly – přehled,” BeerWeb
“Seriál Pivní styly,” Pivo a tak
“Styly piva,” Pivniweb.cz

5/12/2023