William Bostwick pronesl ve své knize The Brewer’s Tale: A History of the World According to Beer;

“Humankind was built on beer. From the world’s first writing to its first laws, in rituals social, religious, and political, civilization is soaked in beer.” / William Bostwick

Volně bychom to mohli přeložit následovně. “Lidstvo se zrodilo z piva. Od prvopočátku, ať už se jedná o společenskou, náboženskou či politickou stránku života, je naše civilizace doslova naložená v pivu.” Renomovaný žurnalista s duší umělce žije v americkém San Franciscu. Věnuje se mimo jiné pivní kritice pro deník Wall Street Journal a ve svém díle z roku 2014 nakousl téma, na kterém se dnešní historici neshodnou – kdo a kdy uvařil první pivo. Počátky zlatavého moku dodnes nejsou nad slunce jasné. Mnohé teorie jsou opředeny snůškou domněnek a jak napsali autoři článku ve Washington Post, “beer is so old that we don’t know how old it is”, v překladu “pivo je tak staré, že vlastně nevíme, jak staré je.” 

Pivo jako tekutý chléb – a to doslova

Pivo je třetím nejkonzumovanějším nápojem na světě, hned za vodou a čajem. Receptura se vyvíjela po celá tisíciletí a jak vidno, vyplatilo se počkat. Historie piva je pravděpodobně stejně dlouhá a spletitá jako lidstvo samotné. Není jasné, kdy přesně a která civilizace pivo objevila, ale něco málo přece jen víme. Do vínku se přihodilo pár teorií a jelikož platí, že na každém šprochu pravdy trochu, jakousi historickou kapitolu lidstvo dohromady přece jen dalo. 

Objeviteli byli pravděpodobně Sumerové. Na přelomu čtvrtého a třetího tisíciletí obývali oblast starověké Mezopotámie. V této “kolébce civilizace” se zrodilo první písmo, jazyk, počátky hospodářství, ekonomiky, ale hlavně to pivo. Spekuluje se ale, že historická stopa piva sahá ještě dál. Podle některých pramenů byl nápoj jedním z impulsů velké zemědělské revoluce na sklonku doby ledové. Tehdy došlo k obrovskému posunu z lovu a sběračství k organizovanému zemědělství. Lidé přišli na to, že obilná zrna reagují s vodou či vlhkostí a začínají kvasit – pivo tak není považováno za vynález, ale pouhou shodu okolností. A ano, čtete dobře. Pivo původně tvořila jednoduchá směs obilovin a vody podmíněná přirozenou chemickou reakcí, tedy fermentací. O vaření či chmelování nemohla být ani řeč. Ale zpět do Sumeru. 

Že je “pivo jako tekutý chléb” jen prachsprostou frází? Hloupost. Staří Sumerové připravovali tradiční chléb zvaný bappir a modlili se přitom k Ninkasi, nynější bohyni piva a sládků. Jednalo se o ječný chléb, který se po upečení poddával kvašení spolu s vodou a medem, načež dal vzniknout chutnému fermentovanému nápoji – pivu. Sumerové svůj recept na výrobu piva zaznamenali do hliněných tabulek. Staré písmo rozklíčoval rodák z Lysé nad Labem, orientalista a jazykovědec Bedřich Hrozný. 

Pivem se člověk neměl opít

“Jdu na jedno” – věta, která signalizuje, že domů přijdu minimálně s veselou náladou. A málokdy to končí u jednoho. Prapočátky piva ovšem měly s opíjením se jen málo společného. Kuchyně původních civilizací nebyla dvakrát rozmanitá. Většinou sestávala z chleba, kaše, brambor, luštěnin a toho, co lovci ulovili a sběrači nasbírali. Pivo obsahovalo přínosné probiotické kultury vzniklé fermentací a mimo to prošlo varem, což z něj v době, kdy byla čistá pitná voda spíše raritou, dělalo téměř zázračné pitivo. Jasně, zpočátku se nejednalo o vaření v pravém slova smyslu. Postupně ale techniku vypilovali a spolu s plodinami a zvěří se lidé naučili “chovat” i zdraví prospěšné mikroorganismy. Původně o tom sice nevěděli a všechno se dělo tak nějak náhodou, ale i to se časem utřepalo. 

Svrchní, nebo spodní kvašení – co bylo první?

Období mezi 14. a 19. stoletím bylo pojmenováno jako Malá doba ledová. Termín v roce 1939 ustanovil geolog François Émile Matthes. V té době poklesla teplota v jednotlivých částech zeměkoule v průměru o dva stupně Celsia, v druhé polovině 16. století byl propad ještě větší. Nejednalo se ovšem o tak plošnou a markantní změnu teploty, proto přívlastek “malá”.  Zatímco pro mnohé organismy i skupiny obyvatel to byl šok, vývoji pivovarnictví to jen prospělo. 

Mikroorganismy si žijí vlastním životem. V teple je těžké je kontrolovat a pokud se přemnoží, zprvu lahodný nápoj mohou proměnit v nepoživatelnou tekutinu. To platí i v případě piva. Během chladného 16. století se tak vaření piva posunulo o velký krok kupředu. Sládci měli nad procesem větší kontrolu a prvotní techniku svrchního kvašení, jehož kvasinky snesou daleko vyšší teploty, obohatili o piva spodně kvašená. Technika má kořeny ve střední Evropě, konkrétně v Německu a v Čechách. Štamgasti už tak pivo nemuseli pít brčkem. Tak to dle dobových fresek totiž skutečně dělali staří Mezopotámci, kteří se tak chtěli vyhnout polknutí všech svrchních kvasinek. Když se to vezme, minipivovarnictví dnešní doby se vlastně vrací ke kořenům, no ne?

Česko a první pivo

Pivovarský průmysl v Česku zastřešuje Český svaz pivovarů a sladoven. Organizace působí od 90. let, navazuje ale na letitou tradici sahající až do 19. století, kdy byly v Česku budovány první větší pivní spolky. Tehdy u nás byla hlášena asi tisícovka pivovarů. Zmínky o prvním vaření piva ale sahají daleko hlouběji do historie českých zemí. 

O desátcích chmele z roku 1088 jsme si pověděli v článku. Zlaté české ručičky ale pivo vařily mnohem dříve. Roku 999 vydal jakýsi biskup Vojtěch zákaz vaření piva, jelikož mělo u mnichů příliš velký úspěch. Kdo by se jim divil, viďte. Úderem 12. století se právo vařit pivo z vyšších vrstev přesunulo i na obyčejné měšťanstvo, což je považováno za historický milník pivovarské tradice v českých zemích. První měšťanský pivovar se otevřel v roce 1200 v obci Teplá. Řemeslo se v zemi uchytilo a začalo kvést. Každá, byť sebekrásnější květina ale jednou dosáhne svého rozpuku a růst přestane – růst českého pivovarnictví přerušily náboženské spory a válečná doba prostupující napříč 17. stoletím. To ale netrvalo věčně. V roce 1842 Měšťanský pivovar v Plzni odstartoval výrobu tradičních spodně kvašených ležáků, které jsou v Česku oblíbené i dnes. 

Česká historie piva v datech

• doba před Kristem – pivo u nás vaří Keltové

• 1088 – král Vratislav II. přiděluje desátek z chmele

• 12. století – pivo mohou vařit i měšťané

• 1200 – vzniká první měšťanský pivovar v českých zemích

• 16. století – pivo mohou vařit i šlechtici 

• 17. století – rozvoj českého pivovarnictví přerušují spory a války

• 18. století – pšenici v rámci výroby piva nahrazují ječmen a český chmel

• 1842 – založení Měšťanského pivovaru v Plzni

• 1914-45 – řemeslo významně narušují dvě světové války

• 1945 – dochází ke znárodnění pivovarů a jejich markantnímu úbytku

• 1989 – začíná éra svobodného pivovarnictví 

• 2010 – nastupuje boom minipivovarů 

“Bappir,” DBpedia
“Explore the evolution of beer, from Stone Age sludge to craft brews,” Washington Post
“8 Facts About the History of Beer You Probably Never Knew,” TheCollector
“William Bostwick,” Aeon
“The Effects of the Little Ice Age (c. 1300-1850) – Climate in Arts and History,” Clark Science Center
“The history of beer,” Craft Beer & Brewing
“A sip of history: ancient Egyptian beer,” British Museum
“České pivo – historie a současnost,” Sdružení přátel piva
“A short history of beer brewing – PMC,” NCBI
“A Concise History of America’s Brewing Industry,” EH.net
“Tradice,” Czech brewmasters

1-2/12/2023