Sladmistrova ročenka

Speciální slady Weyermann zná celý svět. Světlý humnový mu dodává český Ferdinand 

Sabina Konvičková 

Chloubou Němců je láska k pivu. Rádi ho konzumují i vaří. Čechy v žebříčku světových pijáků sice nedoženou, vřelý vztah k orosenému tupláku piva jim ale nelze odepřít. V Bavorsku střeží učiněný poklad nejen německé, nýbrž mezinárodní pivovarnické kultury. Mezi údolími historického města Bamberg sídlí sladovna Weyermann. 

Weyermannův slad dává tělo i duši pivům napříč téměř 150 zeměmi světa. Zda-li se jedná o velkokapacitní pivovar, nebo rodinnou sladovnu na konci světa, je fuk – Weyermann je všudypřítomný. Je specialistou na výrobu a distribuci speciálních druhů sladu, jejichž další využití spočívá ve výrobě piva, destilátů či v přípravě potravin. V rukávu jich má bezmála stovku. Jedna čárka mu ale do přeškrtnutí (rozuměj, jako čárky na hospodském lístku) přece jen chybí. Před více než patnácti lety Weyermann prahnul po tradičním humnovém sladu. Ve světě je naprostou raritou. Do hledáčku se mu úplnou náhodou dostal malý pivovar v Benešově u Prahy. Byla to láska na první lok. 

Roku 2008 německý Weyermann a český Ferdinand navázali velice úzkou spolupráci.

Jaké speciální slady Weyermann vyrábí

Škála rozmanitosti je převeliká. Sladový mistr se nebojí (téměř) ničeho, od sladů světlého typu přes karamelové a nakuřované až po slady pražené na tak vysokou teplotu, že jsou původně světlounká ječná zrna čokoládově hnědá – podobně jako ta kávová. Všechny tyto slady ve světě vystupují pod ochrannou známkou WEYERMANN®.

Jak se speciální slady liší od těch běžných?  

Slady WEYERMANN pro vaření piva >>

Slady WEYERMANN pro výrobu destilátů >>

Slady WEYERMANN pro využití v kuchyni >>

Historie sladovny v Bambergu

Sídlo světového sladařství propojuje starobylou architekturu s technologiemi nového milénia. Komplex historických budov, které mají tu čest vystupovat pod charakteristickým logem červené a žluté barvy, je zapsán na listině chráněných památek. Uvnitř zdí obehnaných červenými cihlami najdeme technologický skvost. Primární sídlo sladovny Weyermann je situováno v německém Bambergu, spolkové zemi Bavorsko, ulici Brennerstrasse. Ostatní sídla jsou ve městech Hassfurt, Clingen a Leesau. 

Na počátku byla zeleň. V roce 1510 se v okolí Bambergu vůbec poprvé objevuje jméno rodu Weyermann. Rybář Michael Weyermann spolu s ženou přivádějí na svět syna Johanna, píše se rok 1853. Johann po otci dědí obchod s obilovinami. Za ženu si vezme Sabine, rozenou Sippel. Prvorozený syn Rudolf se dává na studia technologie vaření piva a lihovin, podobné zaměření později čeká i jeho bratra. V roce 1888 nechává Johann postavit továrnu na výrobu speciálních sladů. Úlohy se chopí rodinný architekt Gustav Haeberle, který má na kontě kompletní návrh Weyermannova “města ve městě”. První slad kupuje Gambrinus, píše se rok 1896. 

Překlenulo se další století, Weyermann získává patent na výrobu tmavého piva pomocí vysoce praženého sladu. Postupně podnik registruje další a další druhy sladu. Roku 1919 umírá zakladatel podniku Johann Weyermann – firmu vedou Sabine Weyermann a synové Rudolf a Carl. Sladovna distribuuje do více než 30 států. 

Sabine se znovu vdá. Manželé Thomas a Sabine Weyermannovi se v roce 1991 přesouvají do vedení firmy, kde zůstávají dodnes. 90. léta vítají první plně automatizované linky. Krátce po příchodu nového milénia buduje Weyermann komplexní logistické centrum, které do budoucna zajistí masivní distribuční síť do zemí celého světa. Roku 2011 nabírá na světové popularitě humnový slad z českého Ferdinanda. O sedm let později zasáhne sladovnu požár, nechává za sebou škodu v hodnotě milionu a půl eur. Podnik ale jede dál. 

Roku 2018 světu představuje svou první Single Malt Whisky. Rok nato si ke 140. výročí Weyermann připisuje bezmála 140 zemí, do kterých dováží svůj slad. S příchodem koronavirové pandemie v únoru 2020 začíná s výrobou ethanolu, který farmaceutické společnosti odebírají na výrobu dezinfekčních prostředků. Rok 2020 se také nese ve znamení zelené – Weyermann běží na zelenou energii. V roce 2024 je renovována hlavní budova. Venkovní zdi zdobí portrét zakladatele Johanna Weyermanna.  

Mohlo by vás zajímat

O životě piva

Belgie a pivo. Čím se kolébka trendu beer pairing dostala na seznam UNESCO

Belgičané ve středověku pili až litr a půl piva denně. Vodě moc neholdovali, její kvalita v té době byla dosti pochybná. První varny tam vyrostly okolo 3. století našeho letopočtu. Provozu dominovaly ženy. Jejich specialitou bylo pivo ovoněné snůškou nejrůznějšího koření, nechyběl kmín, rozmarýn, šalvěj nebo bobule jalovce. S kvasinkami to tehdy ještě moc neuměli, […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Pivo pijí z panáku nebo z boty. Jaké tradice pivaři ve světě dodržují?

Dění za hranicemi normálu je terno. Ať už jde o cokoliv. Věci, které nezapadají do všednosti našich dnů a naopak v nás v mžiku dokážou vyvolat pocit, že je něco jinak, jsou jakousi vzpruhou jinak stereotypního bytí. Bizár je zkrátka vítaný společník. Společník, kterého k životu potřebujeme, leč si to často nechceme připustit.  A já […]

Sabina Konvičková 
O životě piva

Piva z ječného sladu mají konkurenci. Vyzkoušeli byste ležák z čiroku, rýže či kukuřice?

Prim ve výrobě (nejen) českého piva bere ječný slad, tedy slad ze zrn ječmene. Jeho čistý původ a jen ta nejvytříbenější charakteristika bývají posuzovány odborníky za slovo vzatými; žádný ječmen-chcípálek nemá šanci sítem projít. České pivo je národní poklad. A tak se s ním také nakládá; od píky až po výsledný produkt. V článku o […]

Sabina Konvičková 

Zanechat komentář